Jací jsou Češi po finanční stránce?

Všude kolem nás je spousta věcí, které chceme mít. Situace je úplně jiná než před samotovou revolucí a i dnes jako bychom se snažili dohnat tehdejší nedostatek a rychle si pořídit to, co ještě nemáme, dokud to je k dostání. Je to samozřejmě hloupost, ale tak to cítím. A určitě nejenom já. A protože je věcí, které můžeme mít, moc, je jasné, že nám na to někdy nestačí peníze. A proto se často klidně i zadlužíme, jenom abychom to měli. Abychom třeba nezůstali pozadu za ostatními, kteří už to mají.
Podle statistiky prý je devět z deseti našinců ochotných si vzít půjčku. Jen aby si koupili to, co nemají. Nebo aby zaplatili za to, na co nemají. A je potěšující jenom to, že si je většina z nás ochotná vzít půjčku jenom na docela rozumné věci, jako je bydlení nebo vzdělání. Nebo je možná někdy rozumné půjčit si i na auto, i když to už je přece jenom spornější.
kufr peněz
Půjčovat si prý jsou ochotni hlavně lidé s vysokoškolským vzděláním. A to, na co si jsme ochotni půjčit, jsou prý hlavně věci, které nám mají dlouhodobě sloužit. Tedy třeba na bydlení a jeho rekonstrukci.
Nejrychleji roste počet těch, kdo si jsou ochotni půjčit na vzdělání a osobní rozvoj, docela dost lidí by si půjčilo i na investice do svého zdraví, jako jsou třeba nové zuby nebo zákroky plastických chirurgů.
A naštěstí je pořád míň a míň těch, kdo si kupují na dluh vánoční dárky nebo dovolenou nebo z půjčky třeba chtějí zaplatit svatbu. Případně těch, kdo si jsou ochotni vzít půjčku na provoz domácnosti nebo splácení jiného úvěru, to známé vytloukání klínu klínem. Ale i tak je u nás pořád ještě několik procent populace takových
mince v ruce
Takže se zdá, že jako celek dostáváme rozum. Protože je sice každá půjčka riziko, ale aspoň riskujeme pro spíš rozumnější věci. Neutrácíme už cizí peníze tak často za něco, co rychle pomine a nám zůstanou jen dluhy. A kéž bychom byli postupem času ještě rozumnější a rozumnější. A jednou si počínali úplně nejrozumněji.