Už jako malí začínáme


A neskončí to zřejmě nikdy. Jako malé princezny se totiž velice rády zkrášlujeme. Půjčujeme si často maminčiny boty a své malé nožky do nich strkáme, i když se nám tam vejdou i třikrát. Také velice rády nosíme nejnovější a nejkrásnější maminčiny věci, které má ve skříni a později se i snažíme se jí podobat. Tato podoba spočívá v tom, že si sedneme za její stůl, kde má všechny své krásné šminky a rtěnky a laky na nehty a snažíme se jí připodobnit, protože ona je vždycky tak hezká a krásná a my ji z celého srdce milujeme, protože je to zkrátka naše máma. Proto často některé věci přijdou k újmě, když se snažíme na sebe něco rtěnkou či šminkami napatlat. Posbíráme ji všechny řetízky, a když má nějaký náhrdelník velký a krásně barevný, tak tím je to ještě lepší, protože ten nás láká ještě víc, takže jej musíme na svém krku mít.

970x250-6-1474365393.jpg

Jako princezna

Teď se cítíme jako princezny, ještě že máme také něco svého. S dětskými náušnicemi bílé zlato jsme si s mamčinými věcmi naprosto rovni. Takže ať máme vypůjčeného cokoliv jejího, tak víme, že i my máme něco originálního a krásného, co nám rodiče vybrali a v čem se budeme cítit jako princezny, i kdybychom na sobě nic jiného z těch zkrášlujících přípravků a šatů či bot neměly. 

Už jako malí začínáme
Ohodnoťte příspěvek